Fyzioterapie je část komprehensivní rehabilitace , která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového systému organismu. Z tohoto hlediska je nutné klást důraz na mezioborové propojení, především s medicínskými obory. Ve své podstatě Fyzioterapie využívá standardních postupů na základě nejnovějších vědeckých poznatků a empirie spolu s přírodními zdroji energie. Terapeut volí postup léčby ze škály metodik cíleně s ohledy na potřeby jedince postiženého na zdraví. Přístupy ve fyzioterapii vycházejí zejména ze znalosti anatomie, fyziologie a biomechaniky.

Fyzioterapie by měla být zakotvena v podvědomí každého člověka, jelikož v mnohých případech by mohla být účinnou cestou, jak zamezit vzniku závažných chorob s celospolečensky depresivním vlivem.

Rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) je snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní pozice, případně i úspěšný výsledek této snahy.

Kdo je fyzioterapeut?

Fyzioterapeutem se stává ten, kdo získá odbornou způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních.

Diagnózy vhodné k fyzioterapii

Děti

  • centrální koordinační porucha pohybového vývoje
  • dětská mozková obrna (DMO)
  • asymetrické držení trupu a hlavy
  • pes equinovarus – koňská noha
  • skolióza
  • ortopedické vady hrudníku
  • jiná neurologická onemocnění

Dospělí

  • cévní mozková příhoda
  • periferní paréza
  • bolesti hlavy a páteře
  • skolióza
  • bolesti kloubů
  • poúrazové stavy
  • jiná neurologická onemocnění

Vojtova metoda

Vojtova metoda (též nazývána jako metoda reflexní lokomoce) je soubor cvičebních technik používaných k léčbě tělesných a psychických poruch , objevená MUDr. Václavem Vojtou . Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory.

Na základě studií léčby dětí s dětskou mozkovou obrnou z 50. let byly identifikovány specifické body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům, a to hlavně tlakem na příslušná citlivá místa (především na periost kostí a fascie ). Kromě samovolné pohybové aktivity dochází současně k fyziologické aktivaci bránice a svalů břišní stěny, pravidelnému hlubokému dýchání, upravení tepové frekvence, pozitivní stimulaci nervových center a celkovému zlepšení mentální aktivity.Metoda je založena na znalosti vývoje pohybových vzorců během života dítěte. Vývoj pohyblivosti (motoriky) člověka je určen geneticky, probíhá zcela automaticky a je pokračováním vývoje v děloze.

Diagnózy vhodné pro terapii Vojtovou metodou:

  • dětská mozková obrna (DMO)
  • fixované asymetrické držení hlavy (tortikolis)
  • paréza brachiálního plexu
  • rozštěp páteře
  • pes equinovarus – koňská noha
  • skolióza
  • ortopedické vady hrudníku
  • jiná neurologická onemocnění

dospělí

  • cévní mozková příhoda
  • periferní paréza
  • bolesti související s páteří
  • skolióza
  • periartritida – bolestivé rameno
  • stavy po úrazech míchy
  • jiná neurologická onemocnění

Bobath koncept

Základem Bobath konceptu je neurovývojová terapie manželů Berty a Karla Bobathových, kteří koncept vytvořili a zároveň založili Bobath centrum v Londýně.

Bobath koncept je vyšetřovací a terapeutický přístup orientovaný na řešení problémů u osob s poruchami centrálního nervového systému (CNS), které vedou k poruchám funkce. Tato metodika se využívá zejména u osob po cévní mozkové příhodě k podpoře obnovení funkcí.

Měkké a mobilizační techniky

Měkké techniky slouží k uvolnění fascií, svalů, kloubů; mobilizační techniky k odstranění kloubních blokád. Cílem technik je snížení napětí v tkáni a obnovení pohyblivosti v kloubech.

Použití

Při bolestivých stavech pohybového ústrojí (svalové hypertonii, svalových spazmech, odstranění spoušťových bodů, odstranění kloubních blokád).

Dynamická neuromuskulární stabilizace (dle Koláře)

Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) je koncept využívaný v diagnostice i terapii pohybových funkcí. vypracovaný Prof. Pavlem Kolářem.

Koncept pracuje s příčinou mnoha poruch pohybového systému, která tkví v nevhodném řízení pohybu centrálním nervovým systémem (CNS). Kvalita centrálně-nervového řízení svalů může být v průběhu života často postižena – během pohybového vývoje v prvních letech života, po jakémkoliv úrazu, jako reakce na nevyvážený trénink či jednostrannou zátěž. Změněné centrální řízení pohybového aparátu se potom samo o sobě stává příčinou dalšího přetížení svalů, vazů a kloubů se zvýšeným rizikem úrazu a postupného vzniku degenerativních změn (např. artróz, výhřezů meziobratlových plotének či osteofytů).

Terapeut využívá pohybového aparátu jako jakéhosi rozhraní pro komunikaci s CNS, čímž je současně umožněna náprava efektivních svalových funkcí.

Metoda Ludmily Mojžíšové

Metoda Ludmily Mojžíšové je diagnosticko-léčebná metoda známá zejména díky léčbě funkční ženské sterility.
Metoda je založena na odstranění svalových spazmů a kloubních blokád a aktivaci oslabených svalů zejména v oblasti trupu.

Použití:

  • Při léčbě pacientů s vertebrogenními obtížemi a bolestech v oblasti hrudníku (blokády žeber po úrazech v oblasti pánve a kostrče)
  • Při gynekologických obtížích typu funkční neplodnost, bolestivá menstruace
  • U dysfunkcí svalů pánevního dna, inkontinence

Kineziotaping

Kineziotaping je moderní technika využívaná ve fyzioterapii i sportovním lékařství k prevenci i léčbě potíží pohybového aparátu. Aplikací elastických lepících pásek se zmírňuje bolest zad, šíje, kloubů i úponů (tenisový, oštěpářský loket), urychluje se hojení a zmírňuje otok u poúrazových stavů, odlehčují se přetížené svaly a šlachy (Achillova) nebo naopak aktivují svaly oslabené, korekční technika lepení se využívá jako doplněk fyzioterapie vadného držení těla, plochonoží, deformit nohou, u kloubní nestability (opakované distorze kotníků), dysfunkce vazů či menisků v kolenním kloubu.

Pásky jsou k dispozici v různých barvách, podstatná je technika nalepení.

Akupresura

Akupresura je čínská metoda používaná více než 3000 let. Stejně jako akupunktura je založena na principu, že jakákoli choroba má příčinu v nerovnováze energie proudící drahami na povrchu lidského těla a ovlivňováním bodů na těchto drahách lze danou nerovnováhu vyrovnávat. U akupresury se působí na tyto body presurně čili tlakem a to buď sedativně nebo tonizačně (na rozdíl od akupunktury, u které se do těchto bodů aplikuje akupunkturní jehla), je tudíž metodou ryze neinvazivní a výsledkem uvolnění energetických bloků je fyzická i psychická úleva.

Akupresura se využívá k odstranění bolestí hlavy, krku, zad, kloubů, svalů, k ovlivnění tinnitu, nespavosti, podrážděnosti, slouží i jako dobrá prevence řady onemocnění.

Akupresura prováděná Mgr. Janou Benešovou (kurz akupresury v r.1996) je využívána jako doplněk komplexní fyzioterapie. K ošetření akupresurních bodů patří i nácvik autoterapie bodů, případně aplikace semínek vakárie čínské na mikrosystém ucha (aurikuloterapie) či reflexní masáž plosek, akupresurní masáž a uvolňovací techniky fyzioterapie (mobilizace kloubů, techniky měkkých tkání).

Ceník odpovídá ceníku fyzioterapie dle časové náročnosti (průměrně 60 minut).

Kraniosakrální terapie

Kraniosakrální terapie je jemná a přitom hluboká forma léčení, která napomáhá přirozené kapacitě těla při samoléčbě. Jedná se o velmi jemnou, neinvazivní manipulativní techniku. Podporuje přirozený mechanismus člověka k vylepšení fungování mozku a míchy, k rozptýlení negativních důsledků stresu a zlepšení celkového zdraví a imunity. Tato metoda vychází z poznání, že každému fyzickému projevu nemoci předchází dlouhodobá disharmonie na jemnohmotné úrovni a že mezi pánví (os sacrum) a lebkou (cranium) existuje významná souvislost, která se projevuje v páteřním kanálu, který tvoří spojení mezi kostí křížovou a lebkou. Zde pulzuje liquor cerebrospinalis (mozkomíšní mok), který omývá, vyživuje, detoxikuje a chrání jako tekutina náš mozek a míchu a je kraniosakrálním systémem pumpován frekvencí 6-10 krát za minutu. Jemná vibrace, která se při tom šíří do celého těla.

Jedním z pilířů kraniosakrální terapie je využití vzájemné propojenosti jednotlivých částí těla s orgány, energetickými centry, emocemi, mentální i duchovní rovinou. Jejich vzájemným ovlivňováním touto velmi jemnou technikou dotykového působení na člověka se tak spouští podvědomé samoléčící procesy v lidském těle.

Kdy je terapie vhodná a prospěšná?

Osvědčuje se zejména při:

  • bolestech hlavy a migrénách, poruchách rovnováhy, závratích
  • bolestech zad a páteře (výhřezy plotének, stenóza páteře, skolióza….)
  • dysfunkcích končetin včetně špatného prokrvování, mravenčení, záškuby…
  • chronické únavě a stresu, při depresích a zvýšeném napětí
  • stavech po psychických a fyzických traumatech, pooperačních stavech
  • problémech motorické funkčnosti
  • poruchách CNS (Parkinsonova choroba, Alzheimer…..a dalších)
  • při „hyperaktivitě“ dětí i při autismu, jako bezpečný a příjemný prostředek zklidnění (na místo toxických farmak)
  • při poruchách soustředěnosti dětí i dospělých)
  • při únavovém syndromu a pocitech apatie
  • stavech po infarktu
  • skleróze multiplex
  • tinnitu (pískání v uších)
  • chronických zánětech dutin a mnoha, mnoha dalších onemocněních

Jak terapie probíhá?

Klient leží na lůžku v pohodlném oblečení (nejlépe tričko a volné dlouhé kalhoty). Terapeut se ladí na kraniosakrální rytmus klienta prostřednictvím lehkého přikládání rukou. Jemným stimulováním svalů na těle klienta dochází k harmonizaci kraniosakrálníhorytmu. Práce probíhá na celém těle- hlavě, pánvi, nohou, hrudníku i břišních partiích.Každý pohyb je pečlivě provedený, pomalý a přesný. Během terapie se nemluví, tím se mnohonásobně podporuje hloubka prožitku celé relaxace.

Délka terapie je řízena tělem klienta, nikoli terapeutem. Proto se stěží odhaduje celková doba terapie. Obvyklá délka ošetření je 50 – 80 min.